Island je oprávněně nazýván ostrovem ohně a ledu. Mohl by se ale nazývat i ostrovem vodopádů. Najdete tu vodopády jak uzoučké a vysoké, sevřené v puklinách skal, tak i široké a mohutné masy vody, které střemhlav padají z výšky mnoha desítek metrů. Jejich názvy vždy nesou koncovku foss, což v islandštině znamená vodopád.
Gullfoss, neboli Zlatý vodopád
Vodopád Gullfoss dostal své jméno, protože když je krásné počasí, tak se v kapkách roztříštěné vodní páry zlatě třpytí sluneční paprsky a nad vodopádem se vytváří oblouk duhy.
o Řekou Hvítá, neboli Bílá, proudí jejím značně širokým korytem od ledovce Langjökull, v překladu Dlouhý ledovec, veliké množství kalných, a dokonce mléčně zbarvených ledovcových vod. V ploché islandské krajině se tento vodní proud náhle vrhá střemhlav přes okraj skalního výspu. Padající voda proudy dolů naráží na vystupující čedičové skály, skalky a rozličné výstupky. Voda se pádem rozstřikuje s ohlušujícím rachotem do výšky, ale i do dálky. Naráží na plošinu a na malou chvilku zpomalí. Stočí se doprava, a řítí se opět přes druhý, mnohem vyšší stupeň vodopádu. Nakonec dopadá do úzkého kaňonu, který je sevřený strmými čedičovými stěnami. To je Zlatý vodopád. Oba tyto stupně vodopádu Gullfossu měří třicet dva metrů.
Vodopád bohů
K nejznámějším a nejkrásnějším vodopádům na Islandu patří bezesporu Goðafoss, nebo také Božský vodopád, či Vodopád bohů. Tento vodopád je spojen s významnou událostí z dějin Islandu. Do vodopádu prý vhodil roku 1000 zákonodárce staroislandského parlamentu dřevěné sošky, které zosobňovaly pohanské bohy. Tento čin měl potvrdit oficiální přijetí křesťanství parlamentem.
Zcela nenápadné
Vodopády na Islandu jsou na ploché a pusté krajině lávových polí a sopečného popela viditelné pouze jako jemný kouř. Až při pohledu zblízka je vidět, že to je vodní pára, která se nad vodopádem vznáší.